1717 Dr. Fridrich Hoffmann
Osobní lékař pruského krále, Dr. Fridrich Hoffmann, nalézá v roce 1717 v Sedleci u Mostu hořkosolné studnice. V roce 1725 rozesílá po evropských šlechtických dvorech spis o nově nalezených hořkosolných očistných pramenech. Ty se okamžitě začínají používat v lázních Teplice a hořkosolná pitná kúra se stává vyhledávanou procedurou. Tyto zdroje nahrazují vytěžené zdroje v Epsomu a hořká sůl (síran hořečnatý) získává druhé jméno: "Sedlecká sůl"1733 Selská těžba
V těchto letech počala selská těžba hořkých pramenů nedaleko Zaječic. Každý majitel pozemků zkoušel zbudovat studnice a vytěženou vodu prodávat. Pravá hořká voda se však nacházela pouze na určitých místech.1780 Hořkosolné kúry lákají návštěvníky
Zaječická je známá jako nejčistší hořkosolný pramen a její sláva se začíná šířit po celém světě. (Anglicky mluvícím se lépe vyslovuje SEDLITZ, podle obce Sedlec). Zaječická stojí u samého zrodu českého lázeňství a užívá se v lázních Karlovy Vary a Teplice. (Carlsbade und Töplitz)1781 Zaječická u zrodu českého lázeňství
Oba lázeňské prameny stáčené v Lobkowiczském ředitelství zřídel získávají celoevropské uznání.1810 Goethe navštěvuje oblasti na Mostecku
Slavný básník a geolog Johann Wolfgang von Goethe během svých návštěv v Čechách obdivoval přírodní léčivé prameny z oblasti kolem Bíliny a Mostu.1823 Napodobenina "Sedlecké prášky"
Zaječická hořká voda se stala vzorem pro světovou farmacii a výrobci hromadně nazývají své preparáty po Zaječické hořké vodě (Seidlitz). Balneologové vyspělých zemí protestují a upozorňují na vyjímečné kvality Zaječické hořké vody.1831 Múzea království Českého
V prvních národně obrozeneckých publikacích je Zaječická voda již přiřazena k bohatství Českého národa. Již tehdy je Zaječická "wůbec w celé Ewropě známá k potřebě lékařské se rozwáží".1850 Nová stáčírna
Nová stáčírna a rozesílková budova v Bílině je připravena na přivedení technické novinky, železnice. Je vypsáno národní provolání ku zřízení Železné dráhy Pražsko-Duchcovské.1853 Das Saidschitzer Bitterwasser publikace
Josef Löschner, budoucí osobní lékař rakousko-uherského panovníka Franze Josefa 1. vydává publikaci Das Saidschitzer Bitterwasser1874 Železnice Pražsko-Duchcovská
Po vybudování železniční nakládky v předstihu několika let byla v roce 1874 napojena stanice Lobkovického průmyslového ředitelství zřídel na železniční síť Pražsko-Duchcovské dráhy a posléze Teplicko-Ústecké dráhy.1880 Laboratorium Zaječice
Laboratorium Zaječická systematicky zdokonaluje jímání v hořkosolném pásmu a strává se světově uznávaným léčivem. Jako Saidschitzer Bitterwasser je zapsána ve všech světových encyklopediích jako věc známá po celém civilizovaném světě.1889 J. Jacob Berzelius
Jöns Jacob Berzelius významný švédský chemik provadí analýzy Zaječické hořké vody, jedná se o první podrobnou chemickou analýzu v Evropě.1890 Berzeliova práce učiní Bílinské vody fenomenálně populární ve Skandinávii
Díky osobní popularitě Berzelia v rodném Švédsku a jeho rozsáhlé publikační činnosti se ve Skandinávii stává Zaječická hořká a Bílinská kyselka téměř společenskou povinností. Používá se německý název Saidschitzer.2013 Oblíbená v Číně
Vzhledem ke svému pronikavému účinku Zaječická hořká voda získává velkou popularitu v Číně. Reprezentuje české lázeňství spolu s Bílinskou kyselkou.2013 Konference vodní kultury v Pekingu
Zaječická hořká voda jako hlavní hvězda evropských přírodních léčivých zdrojů na konferenci vodní kultury v Pekingu.Zajímavosti
Saidlitz Powders
V průběhu 19. století zaplavily svět padělky a napodobeniny produktů knížecí Lobkowické stáčírny. Ty byly pro své blahodárné účinky dostatečně známé po celém světě. Proto se pouhým odkazováním na tyto osvědčené značky vzbuzoval v klientech výrobců farmacie pocit zaručené kvality. Toto je i příběh Sedleckých prášků (Seidlitz Powders), které svým názvem odkazovali na Zaječickou hořkou vodu, známější u anglicky hovořících národu spíše pod jejím snáze vyslovitelným a napsatelným názvem Sedlecká voda (SEDLITZ Wasser).