ZAJEČICKÁ HOŘKÁ
Zaječická hořká se užívá pro lázeňské a domácí pitné kúry evropského lázeňství. Tato legenda světového lékařství je od roku 1725 známá jako přírodní detoxikant, zdroj přírodního hořčíku a spolehlivé projímadlo – rozpouští obsah střev. Zaječická hořká sůl byla po svém objevení (F. Hoffmann 1726) hodnocena balneology lépe než sůl z Epsomská. Díky svému složení je jediným reprezentantem balneologické kategorie “pravá hořká voda”.
Zaječická je dobře snášena i nejcitlivějším organizmem a je možné jí užívat dlouhodobě například v pooperačních stavech střev, při dlouhodobém pobytu na lůžku a při hemoroidech. Užívá se rovněž jako velmi silný zdroj hořčíku při jeho nedostatku. Dle legislativy MZ ČR je Zaječická hořká zařazena do kategorie “minerální voda s léčebným využitím, výtěžek z přírodního léčivého zdroje”.
Zaječická je balena v přírodním stavu, případný sediment je nezávadný přírodní jev
Pitná kúra Zaječická
Rychlý a spolehlivý projímavý účinek
Při normální dávce cca 4 dcl působí velice rychle šetrným projímavým účinkem.
Zaječická rozpouští obsah střev. Projímavý efekt se projevuje pouze při zácpě.
Sláva Zaječické hořké vody pochází již z doby bez všudypřítomné reklamy. Tehdy musel být účinek přípravku zaručený a spolehlivý, jinak by se povědomí o jeho blahodárných účincích samovolně nerozšířilo. Hořkou chuť Zaječické hořké vody lze úplně odstranit smísením s Bílinskou kyselkou.
Pitná kúra Zaječická – všeobecné pokyny:
0,1 až 0,4 litru (1/2 až 2 sklenky) ráno na lačný žaludek nebo večer před spaním. Od 0,2 litru má projímavý účinek. Užití před spaním nezpůsobuje nežádoucí jevy, protože se nevytvoří obtížné plyny a vyprázdnění následuje až příštího rána. Během užívání je důležité dodržovat dostatečný příjem tekutin, například bylinné čaje, pramenité vody nebo pitné lázeňské prameny.
Dlouhodobé užívání nemá pozorované negativní účinky. Užívání je vhodné konzultovat s ošetřujícím lékařem.
Zaječická jako přírodní regulativ zažívání
Hodí se zvláště k dlouhodobému užívání při chronické ochablosti střev a dalších potížích se zažíváním. Při slabých dávkách, cca 1 dcl před spaním působí jako přírodní regulativ k vytvoření pravidelného zažívacího rytmu, k vyprázdnění střev dojde až následujícího rána.
Zaječická hořká voda je s velkou oblibou používána pro úpravu metabolizmu při udržování štíhlé linie, pro fitness a jiné sporty pro celkové urychlení samočistících schopností lidského organizmu díky blahodárnému vlivu zaječické hořké soli.
Přírodní léčivé prameny, minerální vody tohoto typu se uplatňují i v léčbě nespecifických střevních zánětů. Nezastupitelnou a nenahraditelnou roli a význam pak mají u zácpy. Síran hořečnatý je lékopisně veden i jako homeostatikum, látky udržující stálost a správné složení vnitřního prostředí.
Zaječickou snáší dobře i nejcitlivější organismus. Indikacemi pro užívání této minerální vody se síranovo-hořčíkovým složením se slabou kyselou reakcí (pH=6,7..neutralizuje tedy extrémně kyselé gastrické prostředí a napomáhá tak rekonvalescenci vředu) jsou dokonce zánětová onemocnění žaludečního a střevního traktu, hyperchlorhydrie, obezita, chronické zácpy, syndrom podrážděného střevního traktu, systémová ateroskleróza a poruchy srdečního rytmu, onemocnění jater, žlučníku a slinivky břišní, dna, cukrovka, hemeroidy.
U 100% seniorů se zácpou lze očekávat při podávání minerální vody “Zaječická hořká” úpravu obtíží a úplné odeznění zácpy.
Cílenou detoxikaci organismu je nutné začít od střev. Ve znečištěném střevu vznikají ty nejsilnější toxiny otravující celé tělo. Na stěnách střeva se ukládají zbytky potravy, které vylučují toxické látky, jež vlásečnicemi putují do krevního oběhu a jater a ty stále dokola musí čistit krev, která je zásobena metabolity a hnilobnými látkami pocházejícími ze znečištěného střeva. Bez očisty střeva nemají další detoxikační postupy téměř žádný efekt. K řádné očistě střeva je výborným přírodním prostředkem Zaječická kyselka. Vřele ji všem doporučuji…
Zaječická – analýza
| Kationty | mg/l | Anionty | mg/l |
|---|---|---|---|
| Sodík Na+ | 1 550 | Fluorid F– | 3,79 |
| Draslík K+ | 768 | Chlorid Cl– | 279 |
| Zinek Zn2+ | 0,036 | Síran SO42- | 23 100 |
| Hořčík Mg2+ | 5 260 | Hydrogenuhličitan HCO3– | 2 590 |
| Vápník Ca2+ | 487 | Jodid I– | 0,778 |
| Lithium Li+ | 4,42 | Bromid Br– | 1,55 |
| Nedisociované součásti | mg/l |
| Kyselina kŕemičitá H2SiO3 | 41,4 |
| Celková mineralizace Zaječické hořké | 34 632 |
| pH Zaječické hořké při 17 °C | 7,5 |
| Osmotický tlak Zaječické hořké vody | 1 560 kPa |
Analýzu provedly Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů Karlovy Vary 21. 10. 2020
Zaječická – Balneologické zařazení
Zaječická je balneologicka zařazena jako “pravá hořká voda”, nejčistší hořkosolný pramen. Zaječická je pravá hořká voda sírano-hořečnatého typu s převážným podílem “hořké soli”. Hořká sůl (síran hořečnatý) se nazývá též “epsomská sůl”.
Jak vzniká Zaječická?
Způsob vrstvení hornin v Zaječicích po staletí udivoval všechny badatele. Ti se pokoušeli popsat vznik tohoto světoznámého nejčistšího hořkosolného pramene. Otec moderní chemie J. Berzelius byl jedním z těch, co prováděli analýzy Zaječické. Během těchto prací objevil několik dalších chemických prvků.
- Pyritové krystaly
- Primární vrstva
- Neutralizační vrstva
- Nepropustné jíly
- Systém puklin vyluhujících hořkou sůl
- Jímání vody do perforované uzavřené šachtice
- Vrchol vrtu s vybavením
- Gravitační svod do sběrné jímky
- Centrální jímací nádoba
Odborný dohled nad jímáním zdroje
www.aquaenviro.cz
Zaječická kyselka. Nesprávný, ale často používaný název pro Zaječickou hořkou
Lidé často vyhledávají Zaječickou pod názvem “Zaječická kyselka”. Slovo kyselka ale označuje pramen s významným obsahem volného kysličníku uhličitého, tedy pramen přirozeně perlivý.
Zaječická hořká je jímaná studnicemi, vznikající za velmi složitého chemizmu v půdách mimořádně zvláštního složení.
Schulze – Böhmische Bitterwasser, Friedrichstadt 1767-5
Zvláštnosti Zaječic a jejich okolí
Zaječice a jeho okolí náležejí k nejsušším oblastem v Čechách. Průměrné srážky zde dosahují jen 450 mm, v létě pak méně jak 300 mm. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8/5 °C. Převládajícím půdním typem je černozemě. Zaječice a okolí patří z orografického hlediska do Měrunické vrchoviny, která je součástí jihozápadní části Českého středohoří.
Teplému a suchému klimatu odpovídá i původní stepní vegetace, jež se v bohatých společenstvech ostrůvkovitě zachovala na Mostecku právě mimo jiné v okolí Zaječic.
V těchto téměř extrémních podmínkách je jímána pomocí mělkých studních Zaječická hořká voda – ryzí hořká voda, jež je svým obsahem hořčíku a síranových sloučenin ve světě ojedinělá a tudíž obzvláště cenná.
Historické názvy Zaječické hořké vody
Od roku 1725 se fenomén Zaječické hořké vody šířil po celém civilizovaném světě. Každný jazyk používal svou variantu jména pramene. Proto existuje větší množství historických značek, patřících k tomuto prameni.
Dle prvního spisu doktora F. Hoffmana je to první jméno “Sedlitz bitter wasser”. V anglicky mluvících zemích pak “Sedlitz bitter water”. V ostatních evropských jazycích pak “Sal de Sedlitz”, “Sal de Saidlitz”, “Sal de Sedlitz”, “Sedlecká voda”.
Dle obchodního názvu Lobkowiczského ředitelství zřídel pak existuje název z českého jazyka: “Zaječická hořká voda”. V germánském fonetickém přepisu jazyka severní Bohemie zní název pramene: “Saidschitzer bitter wasser”.