| Kationty | mg/l | Anionty | mg/l |
|---|---|---|---|
| Sodík Na+ | 1 980 | Fluorid F– | 4,26 |
| Draslík K+ | 897 | Chlorid Cl– | 449 |
| Zinek Zn2+ | 0,014 | Síran SO42- | 24 500 |
| Hořčík Mg2+ | 5 390 | Hydrogenuhličitan HCO3– | 3 310 |
| Vápník Ca2+ | 430 | Jodid I– | 0,488 |
| Lithium Li+ | 5,32 | Bromid Br– | 1,62 |
| Nedisociované součásti | mg/l |
| Kyselina kŕemičitá H2SiO3 | 47,6 |
| Celková mineralizace Zaječické hořké | 38 887 |
| pH Zaječické hořké při 25 °C | 7,62 |
| Osmotický tlak Zaječické hořké vody | 1 761 kPa |
Analýzu provedly Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů Karlovy Vary 16. 1. 2018
Balneologické zařazení Zaječické hořké
Zaječická hořká voda je takzvaná “pravá hořká voda”, nejčistší hořkosolný pramen. Tato pravá hořká voda sírano-hořečnatého typu obsahuje převážný podíl “hořké soli”. Hořká sůl (síran hořečnatý), se nazývá též epsomská sůl.
Ostatní hořké vody se dále dělí na nepravé hořké vody sírano-hořečnato-sodného typu a solanky. Ty obsahují glauberovu sůl a kuchyňskou sůl a jsou proto nevhodné pro dlouhodobé užívání.
Zaječická kyselka nebo kyselka Zaječice?
Zaječická hořká je často nesprávně nazývána “zaječická kyselka”. Zaječická ale přirozeně neobsahuje kysličník uhličitý, není perlivá, a proto není “kyselka”.
Zaječická kyselka. Nesprávný, ale často používaný název pro Zaječickou hořkou
Lidé často vyhledávají Zaječickou pod názvem “Zaječická kyselka”. Slovo kyselka ale označuje pramen s významným obsahem volného kysličníku uhličitého, tedy pramen přirozeně perlivý.
Zaječická hořká je jímaná studnicemi, vznikající za velmi složitého chemizmu v půdách mimořádně zvláštního složení a neobsahuje volný kysličník uhličitý.
Zvláštnosti Zaječic a jejich okolí
Zaječice a jeho okolí náležejí k nejsušším oblastem v Čechách. Průměrné srážky zde dosahují jen 450 mm, v létě pak méně jak 300 mm. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8/5 °C. Převládajícím půdním typem je černozemě. Zaječice a okolí patří z orografického hlediska do Měrunické vrchoviny, která je součástí jihozápadní části Českého středohoří.
Teplému a suchému klimatu odpovídá i původní stepní vegetace, jež se v bohatých společenstvech ostrůvkovitě zachovala na Mostecku právě mimo jiné v okolí Zaječic.
V těchto téměř extrémních podmínkách je jímána pomocí mělkých studních Zaječická hořká voda – ryzí hořká voda, jež je svým obsahem hořčíku a síranových sloučenin ve světě ojedinělá a tudíž obzvláště cenná.
Ostatní pojmy pojící se k Zaječické hořké vodě
Sal de Sedlitz, Sal de Saidlitz, Sal de Sedlitz, Sedlitz Salt, Saischitzer Salz, Sedlitzer Salz, Sedlecká sůl, Epsomská sůl, Zaječická kyselka, Zaječická minerální voda, Sedlitz Water, Sedlitz wasser, Zaječická minerálka, Očista střev Zaječickou hořkou vodou, Zaječická a dieta, Zaječická a obezita, Zaječická a detoxikace.